Některé obytné místnosti jsou z hlediska přísunu čerstvého vzduchu ve značné nevýhodě. Jde zejména o koupelny a toalety v bytových domech, ve kterých se často nenachází žádné okno, a tedy neexistuje možnost přirozeného větrání.
Navíc tam, kde je voda a kde se kondenzuje vodní pára, je větrání nezbytností, protože při nadměrné vlhkosti dochází k tvorbě plísní. Rovněž je žádoucí zbavovat malé místnosti nepříjemného zápachu.
Vzhledem k tomu, že v takových místnostech není možné zajistit přirozené větrání, výměna vzduchu je možná pouze tzv. nuceným větráním – na příklad prostřednictvím ventilátoru. V případě koupelen a WC jde nejčastěji o odsávání vzduchu (podtlakové větrání), jehož výhodou je to, že se škodlivé látky a pachy z daných místností nešíří do ostatních částí bytu.
Výběr ventilátoru se může jevit na první pohled jednoduše, není radno jej ale podceňovat. Určitě byste se nechtěli dočkat toho, že po nainstalování ventilátor sice pracuje (točí se a hlučí), ale požadovaný efekt výměny vzduchu se jaksi nedostavuje. Při volbě vhodného typu ventilátoru je potřeba zohlednit prostředí, ve kterém bude ventilátor pracovat. Dle toho je důležité vybrat ventilátor s potřebným krytím. Např. pro vlhké prostředí (koupelny, bazény apod.) je nutné volit krytí IPX4.
Dalším krokem je volba konkrétního typu ventilátoru dle možností pro jeho zabudování. Zde je k dispozici více možností dle konkrétních podmínek. Tzv. axiální ventilátory fungují na základě přímého výfuku přes stěnu či krátké potrubí. V sortimentu prodejen a e-shopů jsou nabízeny jako stropní, stěnové nebo také okenní. Radiální ventilátory se naopak používají pro napojení na delší vzduchotechnické potrubí, jelikož mají vyšší statický tlak. Vyrábí se obvykle jako potrubní nebo nástěnné s výfukem do potrubí.
